Prevence podle životní etapy: jak propojit praktického lékaře a specialisty do jednoho plánu
Preventivní péče není jen jedna kontrola, odběr krve a potvrzení, že je vše v pořádku. V průběhu života se mění podle věku, pohlaví, rodinné anamnézy, životního stylu, prodělaných onemocnění i výsledků předchozích vyšetření. Důležité proto není pouze jednotlivá vyšetření absolvovat, ale také je správně načasovat a propojit.
Právě na této návaznosti stojí přístup Venova Kliniky: praktický lékař vytváří základní přehled a podle konkrétní situace na něj navazuje gynekologie, urologie nebo cévní specialista. Cílem není absolvovat co nejvíce testů, ale vybrat správná vyšetření ve správný čas, výsledky vyhodnotit v souvislostech a mít jasno v tom, zda a kdy má následovat další kontrola.
Preventivní prohlídka u praktického lékaře jako základ plánu
Praktický lékař má v prevenci zásadní roli, protože sleduje celkový zdravotní stav a může jednotlivé nálezy posoudit v širším kontextu. V České republice mají dospělí pojištěnci nárok na všeobecnou preventivní prohlídku jednou za dva roky. Konkrétní rozsah dalších kontrol se však může lišit podle věku, rizikových faktorů a zdravotního stavu.
Při preventivní prohlídce lékař aktualizuje osobní a rodinnou anamnézu, hodnotí základní zdravotní ukazatele a kontroluje, zda pacient absolvuje doporučené screeningové programy. Pokud zjistí odchylku nebo nové riziko, může doporučit dřívější kontrolu, doplňující vyšetření nebo návštěvu specialisty.
Právě zde by měl vzniknout základ osobního plánu: co je nyní v pořádku, co je potřeba sledovat a jaký je další konkrétní krok.
Takový přístup odpovídá také doporučení Národního zdravotnického informačního portálu v článku připraveném Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Podle NZIP má praktický lékař na závěr preventivní prohlídky zhodnotit výsledky v souvislosti s rodinnou anamnézou a vytvořit plán péče do další pravidelné prohlídky.
Gynekologická prevence podle věku a životní situace
Pravidelná gynekologická péče je důležitá i v období, kdy žena nemá žádné obtíže. Preventivní gynekologická prohlídka se v Česku doporučuje a hradí jednou ročně ženám od 15 let. Její součástí je také prevence závažných onemocnění včetně screeningu karcinomu děložního hrdla.
Potřeby konkrétní ženy se ale v průběhu života mění. Jiná témata řeší žena, která vybírá antikoncepci, jiná žena plánující těhotenství a jiná pacientka v období menopauzy. Do péče mohou podle situace vstoupit také laboratorní vyšetření, očkování proti HPV, vyšetření prsou nebo posouzení kardiovaskulárních a metabolických rizik.
Konkrétním příkladem, proč záleží na věku, je screening děložního hrdla: cytologický stěr je součástí každoroční prevence a ve 35, 45 a 55 letech se doplňuje HPV DNA test. Ani pravidelný termín však není důvodem čekat, pokud se mezi kontrolami objeví neobvyklé krvácení, bolest nebo jiná nová obtíž — tu je vhodné řešit s gynekologem dříve.
Neexistuje proto jeden univerzální seznam vyšetření pro všechny. O jejich vhodnosti a načasování by měl rozhodnout lékař podle osobní a rodinné anamnézy, věku a aktuálního zdravotního stavu.
Urologická prevence a vyšetření prostaty: nečekejte na potíže
Muži často přicházejí k lékaři až ve chvíli, kdy je začne něco bolet nebo omezovat. Některá onemocnění však mohou zpočátku probíhat bez výrazných příznaků. Pravidelný kontakt s praktickým lékařem proto pomáhá zachytit rizika dříve a rozhodnout, zda je potřeba urologické vyšetření.
Muži ve věku 50 až 69 let mohou být v rámci českého programu časného záchytu karcinomu prostaty osloveni praktickým lékařem nebo urologem k vyšetření PSA z krve. Zařazení do programu i další postup mají být vždy probrány s lékařem, protože samotný výsledek PSA není diagnózou a musí se hodnotit v souvislostech.
Program s vyšetřením PSA je určen mužům bez příznaků v daném věkovém rozmezí. Nové obtíže se ale neposuzují podle screeningového kalendáře: urologickou konzultaci není vhodné odkládat ani v mladším věku, pokud se objeví obtíže při močení, krev v moči, opakované infekce, bolest, potíže v sexuální oblasti nebo otázky týkající se plodnosti. Příznaky mají přednost před termínem příští preventivní kontroly.
Prevence křečových žil a vyšetření u cévního specialisty
Viditelné křečové žíly bývají někdy vnímány především jako kosmetický problém. Mohou však souviset také s pocitem těžkých nohou, tlakem, bolestí, nočními křečemi nebo otoky. Důvodem ke konzultaci jsou rovněž změny na kůži nebo zhoršování obtíží.
Pozornost si zaslouží i to, zda se potíže zhoršují při dlouhém stání, ustupují po odpočinku nebo se opakovaně objevují jen na jedné noze. Náhlý jednostranný otok, bolest, zarudnutí nebo pocit tepla nejsou běžným tématem pro plánovanou prevenci a vyžadují rychlé lékařské posouzení.
Praktický lékař může zhodnotit celkový stav a doporučit vyšetření na žilní a cévní chirurgii. Cévní specialista se neřídí jen tím, co je vidět na povrchu: podle anamnézy, klinického nálezu a případně ultrazvukového vyšetření žilního systému určí, zda postačí sledování a konzervativní postup, nebo zda je vhodná léčba. Konkrétní řešení proto nemá vycházet pouze ze vzhledu žil nebo z obecného doporučení na internetu.
Jak propojit preventivní prohlídky a výsledky vyšetření
Pacient může během roku navštívit praktického lékaře, gynekologa nebo urologa, absolvovat laboratorní odběry a případně i další odborná vyšetření. Problém nastává, když každý výsledek zůstane odděleně a nikdo nehlídá, zda na doporučení skutečně navázala kontrola.
Po každé návštěvě by proto mělo být jasné:
- jaký je závěr vyšetření;
- zda je potřeba další kontrola a v jakém termínu;
- kdo má obdržet výsledky;
- zda je nutné objednat dalšího specialistu;
- co má pacient do příští návštěvy sledovat.
Pokud pacient potřebuje pomoci s organizací návazné péče, může v partnerské síti využít koordinaci zdravotní péče OpenMedical, která pomáhá udržet přehled o termínech, dokumentaci a domluvených návazných krocích. O medicínském postupu vždy rozhodují lékaři a zdravotnická zařízení; Venova Klinika je jedním z partnerských pracovišť.
Praktický příklad: jak může prevence navazovat
Představme si Janu, které je 52 let. Na preventivní prohlídku přichází po dvou letech a cítí se v zásadě zdravá. Teprve při rozhovoru zmíní, že její rodiče se léčí s vysokým krevním tlakem a že jí po pracovním dni poslední dobou otékají nohy. Přisuzovala to dlouhému stání a nepovažovala za nutné objednat se zvlášť k lékaři.
Praktický lékař s ní probere rodinnou anamnézu a zkontroluje její celková rizika. Při kontrole preventivních termínů se ukáže, že Jana odkládá gynekologii a nemá naplánovanou screeningovou mamografii. Večerní otoky zároveň dostanou vlastní další krok: cévní vyšetření, které pomůže určit, zda jde o žilní obtíže a jaký postup je vhodný.
Jana tak neodchází s neurčitým doporučením „více se hlídat“, ale s krátkým plánem: dokončit prohlídku u praktického lékaře, objednat gynekologickou kontrolu a mamografii a nechat posoudit potíže s nohama. Ví také, kdo výsledky zhodnotí a kdy má přijít na kontrolu. Jde o modelový příklad, stejný princip však funguje i v jiné životní etapě — mění se jen konkrétní odbornosti a priority.
Jak sestavit roční plán preventivních prohlídek
Začít lze několika jednoduchými kroky:
- Zjistěte, kdy jste naposledy absolvovali preventivní prohlídku. Zkontrolujte praktického lékaře, gynekologii, stomatologii a screeningy, které se vás týkají.
- Sepište svou rodinnou anamnézu. Informace o závažných onemocněních rodičů a sourozenců mohou ovlivnit rozsah i načasování prevence.
- Připravte si seznam léků a předchozí výsledky. Lékař díky nim lépe pozná vývoj hodnot v čase.
- Nečekejte s novými příznaky na příští preventivní termín. Akutní nebo zhoršující se obtíže patří k lékaři bez ohledu na plánovaný kalendář.
- Po každé kontrole si zapište další krok. Nestačí vědět, že „výsledek není ideální“. Potřebujete vědět, co bude následovat, kdo to zajistí a kdy.
Dobře sestavený plán nemá člověka zahltit. Naopak mu má dát přehled a jistotu, že důležité kontroly probíhají ve vhodném pořadí a žádné doporučení nezůstane bez pokračování.
Prevence na míru: začněte jedním konkrétním krokem
Nemusíte vyřešit celý preventivní plán najednou. Začněte tím, že si ověříte datum poslední prohlídky a sepíšete jednu věc, kterou jste dosud odkládali — kontrolu, výsledek, kterému nerozumíte, nebo obtíž, která se vrací. Právě z tohoto prvního kroku může vzniknout plán odpovídající vaší životní etapě a zdravotní situaci.
Základem bývá praktický lékař, na kterého podle potřeby navazují jednotlivé odbornosti. Ve Venova Klinice najdete praktické lékařství, gynekologii, urologii i žilní a cévní chirurgii. Pokud si nejste jistí, kde začít, objednejte se ve Venova Klinice k praktickému lékaři nebo přímo na pracoviště odpovídající vašim obtížím a udělejte první konkrétní krok ke své prevenci.
Článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální konzultaci s lékařem. Při akutních nebo život ohrožujících obtížích volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.
Křečové žíly trápí ženy i muže. Prevencí je žilní gymnastika
Křečové žíly neboli varixy trápí až 40 procent žen a 20 procent mužů. Z 90 procent jsou dědičné, objevit se ale mohou v souvislosti s hormonálními změnami, špatným životním stylem nebo věkem. Existuje několik rad, jak křečovým žílám předcházet. Mezi méně známé patří žilní gymnastika.
Křečové žíly nejsou jen estetický problém, jejich výskyt provází často bolest, otoky i křeče. „Křečové žíly jsou zvětšené, zkroucené, zpravidla modrofialové žíly, které se nejčastěji objevují na nohou. Vznikají kvůli oslabení nebo poškození žilních chlopní, které normálně zabraňují zpětnému toku krve. Když chlopně nefungují správně, krev se hromadí v žilách, což vede k jejich rozšíření a viditelným změnám. Varixy nejsou jen neesteticky vypadající, jejich výskyt provází i bolest, pocit těžkých nohou nebo pálení, otoky nohou, zejména po dlouhém stání, noční křeče nebo svědění kůže kolem žil. V pokročilém stádiu mohou vznikat kožní změny a bércové vředy“ upozornil Anton Karalko, cévní chirurg a vedoucí lékař kliniky Venova.
Vyšší riziko vzniku křečových žil představují genetické predispozice, hormonální změny nebo životní styl. „Velký vliv na vznik křečových žil má genetika. Pokud měli křečové žíly rodiče nebo prarodiče, je vyšší pravděpodobnost, že se objeví i u dalších generací. Problémy s křečovými žilami mívají velmi často lidé trpící obezitou, nadváha totiž zvyšuje tlak na žíly a zhoršuje cirkulaci krve. Mezi rizikové skupiny patří i lidé s nízkou fyzickou aktivitou, nedostatek pohybu oslabuje svalovou pumpu nohou, která pomáhá žilám posouvat krev zpět k srdci. Důvodem vzniku křečových žil může být také hormonální nerovnováha například při těhotenství, menopauze nebo při užívání hormonální antikoncepce. Výskyt varixů souvisí s věkem, zhruba po padesátce dochází k oslabení žilních stěn a chlopní, což usnadňuje vznik křečových žil. Problémy mají i lidé s povoláním vyžadujícím dlouhé stání, které zvyšuje tlak v žilách dolních končetin,“ vyjmenoval chirurg.
Výjimečně se mohou křečové žíly objevovat u dětí nebo během dospívání. „I když to není příliš časté, mohou varixy trápit lidi už ve velmi nízkém věku. Zejména v období puberty dochází k rychlým změnám tělesné hmotnosti a výšce, což může zatěžovat cévní systém. Nedávno jsme měli v ordinaci pana Libora, kterého vlivem dědičnosti trápily křečové žíly už od puberty. Do ordinace lékaře ho poprvé přivedly ve dvaceti letech, kdy byl na zákrok poslán do nemocnice a varixy mu byly částečně odstraněny. S přibývajícím věkem se ale problém začas objevovat znovu. V 56 letech tedy dorazil do naší ordinace, kde jsme mu křečové žíly odstranili crossektomií doplněnou sklerotizací veny safeny magny. To znamená, že lékař chirurgicky přeruší hlavní spojku mezi povrchovou a hlubokou žílou v třísle, aby se zastavil zpětný tok krve, který způsobuje křečové žíly. Následně do poškozené žíly vstříkne látku, která ji zevnitř „zalepí“ a uzavře, takže přes ni už krev neteče a tělo si najde jinou, zdravou cestu,“ popsal Anton Karalko.
Výskyt křečových žil může souviset s jinými onemocněními, zejména s poruchami krevního oběhu a cévního systému. „Křečové žíly mohou signalizovat chronickou žilní nedostatečnost, což je dlouhodobý stav, při kterém dochází ke špatnému návratu krve z dolních končetin zpět k srdci. Souviset mohou i s trombózou hlubokých žil, což je krevní sraženina vyskytující se zejména na nohách. Důležité je konzultovat situaci s lékařem, protože může být nutná komplexní léčba nejen samotných křečových žil, ale i dalšího onemocnění,“ doporučil Anton Karalko.
Trápí vás křečové žíly? Objednejte se na vstupní vyšetření a najdeme pro vás to nejlepší řešení.
Specialista na cévní onemocnění provádí ultrazvukové vyšetření žil, které pomůže zjistit, jak žíly fungují a zda je nutná léčba. V závislosti na závažnosti problému může doporučit různé možnosti léčby. „Možností, jak se zbavit varixů, nabízí dnešní medicína hned několik, k dispozici jsou jak tradiční, tak moderní metody. Klasická operace je stále prováděna v nemocnicích a spočívá v přerušení a podvázání spojení mezi povrchovou a hlubokou žílou. Tato metoda je vhodná zejména pro závažné případy, ale vyžaduje delší dobu rekonvalescence. Naopak moderní miniinvazivní metody umožňují pacientům rychlejší zotavení a menší bolestivost. Mezi tyto metody patří laserová léčba, při které se pomocí laserového tepla žíly spálí a uzavřou. Dále je to radiofrekvenční termokoagulace, což je metoda využívající radiofrekvenční energii k uzavření postižených žil. Další metodou je sklerotizace žil pomocí sklerotizační pěny, která žíly mechanicky uzavírá. k fyzickému uzavření žil se používá lékařské lepidlo. Často využívanou metodou je CLACS – kombinovaná laserová a skleroterapeutická léčba, která se využívá pro odstranění metličkových a retikulárních žilek a kombinuje laserovou terapii s chlazením pro maximální efektivitu. Moderní metodou je také ClariVein, ta využívá mechanicko-chemickou technologii k uzavření žil. Pomocí speciální katetru se v žíle provádí rotace, která způsobí její uzavření, a zároveň se aplikuje sklerotizační látka pro zajištění dlouhodobého výsledku. Každá z těchto moderních metod je minimálně invazivní, což znamená, že pacienti mají rychlý návrat do běžného života bez dlouhé rekonvalescence. Vhodnost konkrétního postupu závisí na závažnosti problému a doporučení odborníka,“ popsal Anton Karalko.
Vzniku křečových žil je možné předejít. Prevencí je pravidelný pohyb, vyhýbání se dlouhému stání nebo sezení, nošení kompresního prádla, hlídaní tělesné hmotnosti, správná životospráva nebo žilní gymnastika. „Žilní gymnastika je jednoduchá a účinná metoda prevence křečových žil, která spočívá v aktivaci lýtkového svalstva. Lýtkové svaly hrají klíčovou roli v žilním oběhu – při jejich pohybu dochází ke stlačování žil a podpoře návratu krve zpět k srdci, což pomáhá předcházet její stagnaci v dolních končetinách,“ uzavřel lékař.
JAK CVIČIT ŽILNÍ GYMNASTIKU
- Pata/špička – vsedě nebo vestoje zvedejte paty a pak špičky, čímž stimulujete krevní oběh.
- Chůze po špičkách a patách – posiluje svaly a zlepšuje funkci žilní pumpy.
- Kroužení kotníky – vleže nebo vsedě otáčejte chodidly v kruzích pro lepší prokrvení.
- Šlapání na kole – vleže na zádech simulujte šlapání, to aktivuje lýtka i stehenní svaly.
Letní koupání: riziko infekcí dramaticky roste. Zanedbání léčby může vést k dlouhodobým problémům
Během letních měsíců stoupá výskyt gynekologických infekcí a urologických potíží až o 50 procent. Nejčastěji problémy postihují ženy. Výjimkou ale nejsou ani muži nebo děti. Zpočátku banální potíže mohou bez včasné léčby způsobit vážné komplikace.
Letní měsíce přinášejí nejen radost z koupání, ale i zvýšené riziko infekcí močových cest, gynekologických nebo urologických obtíží. Podle odborníků trápí během letních měsíců 4 z 10 žen některý z problémů spojených s koupáním. „Mezi nejčastější problémy patří vaginální mykóza. Podle zdravotnických statistik kolem 75 procent žen zažije mykózu alespoň jednou za život, u některých se ale opakuje i několikrát ročně. Rizikové jsou především bazény a rybníky, kde je voda studenější a může být znečištěná. Naopak mořská voda je z hlediska rizika vzniku infekcí ke koupání výrazně vhodnější. Jako prevenci bych doporučila vaginální probiotika, která mohou pomoci v mnoha situacích k podpoře lokální imunity a flory,“ doporučila Elena Sudarikova, atestovaná gynekoložka kliniky Venova.
Velmi častý je také zánět močových cest, ten se během života objevuje až u 60 procent žen. „Rizikovými faktory pro jeho vznik jsou koupání v chladné vodě, vlhké plavky nebo nedostatečná hygiena. Kvůli kratší močové trubici jsou k tomuto onemocnění náchylnější ženy. Zejména po koupání ve znečištěné vodě mohou problémy trpět ale i muži a děti,“ upozornil Ondrej Kaplán, urolog kliniky Venova.
CHLOR, MOČ, SINICE
Při rozborech vody z veřejných bazénů a koupališť není výjimkou výskyt lidské moči. V průzkumech 1 z 5 návštěvníků veřejných bazénů přiznává, že někdy do bazénu močil. Problematická je i vyšší koncentrace chlóru. Nebezpečí v rybnících představují sinice. „Chlór narušuje přirozené pH a mikroflóru pochvy, čímž se zvyšuje riziko přemnožení kvasinek nebo škodlivých bakterií. Riziko je vyšší u žen s citlivou sliznicí nebo narušenou rovnováhou například po užívání antibiotik či v těhotenství. Před koupáním i po něm je důležité se vysprchovat, to je sice v pravidlech chování v bazénu téměř vždy uvedeno, v reálu to ale bohužel málokdo dodržuje. Zcela nevhodné je koupání ve vodě s výskytem sinic nebo jiným znečištěním. Sinice způsobují záněty močové trubice, vyrážky i žaludeční potíže,“ řekla Elena Sudarikova.
MOKRÉ PLAVKY DOLŮ
Nošení mokrých plavek po delší dobu představuje podceňované, ale časté riziko pro vznik gynekologických a urologických problémů. Bezprostředně po koupání je proto vhodné převléknout se do suchého, i to ale lidé dělají zřídkakdy. „Kvasinky, bakterie i plísně milují teplé, vlhké a málo větrané prostředí. Přesně to poskytují mokré plavky přiléhající k pokožce, zejména v oblasti genitálií. Už po 30 minutách může dojít k přemnožení mikroflóry, která narušuje rovnováhu intimního prostředí. Množení kvasinek a bakterií může způsobit vaginální mykózy nebo bakteriální vaginózu. Studené a vlhké oblečení v oblasti podbřišku může dráždit močový měchýř a močovou trubici a přispět ke vzniku zánětu močových cest. Syntetické plavkové materiály nejsou prodyšné, a když zůstanou mokré, zvyšuje se riziko podráždění, opruzenin a zapaření – zejména u dětí, těhotných žen nebo lidí s citlivou pokožkou. Proto je důležité se po každém koupání co nejdříve převléknout do suchých plavek nebo oblečení,“ doporučila Elena Sudarikova.
KOUPÁNÍ BĚHEM MENSTRUACE
To, že by se žena během menstruace měla vodě zcela vyhnout, je mýtus. Podle dostupných průzkumů se během menstruace koupe nebo chodí plavat přibližně polovina žen. „Plavání během menstruace není zakázané, ale vyžaduje zvláštní hygienická opatření. Použití tamponu nebo menstruačního kalíšku je bezpečné, pokud je pomůcka po koupání co nejdříve vyměněna. Dlouhodobé ponechání vlhkého tamponu v těle může zvýšit riziko bakteriální infekce,“ upozornila gynekoložka.
SVĚDĚNÍ, PÁLENÍ, BOLEST
Po koupání ve znečištěné nebo nevyhovující vodě se u žen i mužů mohou objevit příznaky infekcí, které by rozhodně neměli podceňovat. „Mezi nejčastější patří pálení nebo řezání při močení, časté nutkání na toaletu, bolesti v podbřišku či v oblasti močového měchýře a zakalená nebo zapáchající moč. U žen se může objevit také svědění, pálení nebo podráždění v intimní oblasti. U mužů se infekce může projevit zarudnutím či bolestí v oblasti genitálií,“ popsal Ondrej Kaplán.
CHRONICKÉ PROBLÉMY I POŠKOZENÍ LEDVIN
Pokud se objeví jakékoliv příznaky infekce, je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Okamžitou úlevu od svědivých příznaků poskytují speciální krémy nebo čípky dostupné v lékárnách. „Neléčená infekce dolních cest močových může přejít v chronický problém, který je často obtížně řešitelný vzhledem ke změnám sliznice močového měchýře. Chronické obtíže jsou hůře řešitelné i co se týká délky léčby. Neléčené infekce mohou přejít do ledvin a způsobit jejich poškození,“ varoval urolog.
Praktického lékaře nemá přes půl milionu Čechů. Na prevenci kašlou hlavně mladí
Podle dat z roku 2021 působí v Česku přes 4,5 tisíce praktických lékařů. Celorepublikově v průměru na jednu ordinaci připadá kolem 1800 dospělých pacientů. Podle Ministerstva zdravotnictví není u praktického lékaře registrováno 554 tisíc lidí. Česko se navíc potýká s rostoucím nedostatkem lékařů.
Preventivní prohlídky u praktických lékařů nejsou povinné. Navzdory skutečnosti, že na preventivní péči mají Češi nárok hrazený ze zdravotního pojištění, do ordinací praktiků se příliš nehrnou.
„Hlavním důvodem, proč lidé zanedbávají návštěvy praktických lékařů, je zejména pocit, že pokud člověk nemá obtíže, nepotřebuje lékaře navštěvovat. Většinu dospělých pacientů v produktivním věku přivede do ordinace potřeba potvrzení o zdravotní způsobilosti například pro zaměstnavatele. Důvodem zanedbávání návštěv praktika může být i negativní zkušenost nebo představa přeplněnosti čekáren,“vyjmenovala Martina Bábová, praktická lékařka kliniky Venova.
Existuje i menší skupina lidí, kteří se obávají výsledků vyšetření, a tak zvolí raději možnost „co oko nevidí, to srdce nebolí“. „Přitom praktické lékařství je základním pilířem zdravotní péče zaměřující se na prevenci, diagnostiku a dlouhodobé sledování celkového zdravotního stavu. Pocit, že preventivní prohlídka není potřeba, pokud se člověk cítí zdravě, je velký omyl. Každý z lékařů už zažil situaci, kdy pacient dorazí s rozvinutým a velmi obtížně léčitelným onemocněním, které mohlo být zachyceno i o několik let dříve,“ uvedla lékařka.
Preventivní prohlídky zanedbávají podle zkušeností lékařů zejména mladí lidé. „Po ukončení registrace u pediatra si mnozí mladí nového praktického lékaře pro dospělé nehledají hned. To přijde zpravidla až ve chvíli, kdy mají zdravotní potíže. Bez praktického lékaře tak mohou být i několik let. Kolem čtyřicítky lidé obvykle začínají své zdraví vnímat zodpovědněji a prevenci už nepodceňují,“ popsala lékařka.
Podle průzkumů třetina Čechů přiznává, že preventivní prohlídky u praktického lékaře neabsolvuje pravidelně. „Zdravý pacient by měl praktického lékaře navštívit jednou za dva roky. Pokud lékař odhalí i drobnou odchylku, stanoví dřívější kontrolu. Prohlídka zahrnuje rozhovor s pacientem a doplnění anamnézy, odběr krve, orientační vyšetření zraku a sluchu, měření krevního tlaku, váhy a EKG. Lékař provede také celkové fyzikální vyšetření. Na preventivní prohlídky navazují screeningové programy zaměřené na včasný záchyt onkologických onemocnění v raném stadiu, kdy lidé ještě nemají žádné obtíže,“ popsala Martina Bábová.
Registrace nového pacienta
Venova klinika přijímá nové pacienty k praktickému lékaři. Služby praktického lékařství jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Dostupnost praktických lékařů se výrazně liší podle regionu – zatímco ve velkých městech bývá praktická péče dostupná bez větších obtíží, v menších a pohraničních okresech se pacienti často potýkají s nedostatkem lékařů a delšími čekacími dobami. „V následujících letech lze očekávat, že se dostupnost praktického lékařství obecně zhorší. Velký vliv na to má odchod praktiků do důchodu. Průměrný věk všeobecného praktického lékaře byl před dvěma lety 55,6 roku. Během následujících 10 let odejde do důchodu více než polovina stávajících praktiků. Co se věkové struktury praktiků týče jsou na tom aktuálně nejhůře Ústecký, Jihomoravský a Plzeňský kraj,“ upozornil Anton Karalko, vedoucí lékař kliniky Venova.
Vidinu zlepšení situace nepřináší ani mladá generace lékařů. Cesta k výkonu povolání praktického lékaře je totiž dlouhá a náročná. „Po absolvování šestiletého studia všeobecného lékařství na lékařské fakultě čeká absolventy povinná praxe a následná specializační příprava v oboru všeobecné praktické lékařství, která trvá v průměru tři roky. Teprve po jejím úspěšném zakončení atestační zkouškou se lékař může stát samostatně působícím praktikem. Mladí lékaři tak odcházející generaci praktiků do důchodu nestíhají nahradit,“ uzavřel Anton Karalko.
